Tři priority nového prezidenta IFMA CZ

Ing. Jiří Knap je provozním ředitelem CZ + SK ve společnosti ISS. Zároveň byl nedávno zvolen prezidentem IFMA Czech Republic Chapter. Po jeho uvedení do funkce jsme se sešli k rozhovoru.

Byl jste zvolen novým prezidentem IFMA CZ. Jaké jsou vaše plány?

IFMA je v dobré kondici, takže není potřeba otáčet kormidlo o 180 stupňů. Spíše naopak, pokračovat v tom, co bylo započato, neboť je potřeba myšlenky ať už na papíru, nebo v hlavách stávajících členů představenstva dál rozvíjet. Jednoznačně úkolem číslo jedna pro všechny je příprava letošního ročníku Týdne Facility managementu, který bude opět po osvědčené zkušenosti z loňského roku mimo Prahu, konkrétně v Ostravě, znovu na akademické půdě, tentokráte u docenta Kudy. Velmi se na letošní akci všichni těšíme. Loňská zkušenost s Brnem byla pozitivní a pří- jemně nás překvapil zájem mimo pražský region. Přišli i návštěvníci, kteří by do Prahy možná ani nepřijeli.

Na druhou stranu - neztrácí se účast pražské základny?

Naopak návštěvníci z Prahy večer v Brně přespali, takže se účastnili i workshopu po druhém dni, což je pro nás samozřejmě přínos. Zřejmě hlavním letošním hostitelem, kromě VŠB, bude i firma Tieto, která nabídla prostor k prezentaci Tieto Toweru, a asi bych vám měl sdělit ještě téma nebo heslo pro letošní rok, ale to vám ještě neřeknu, protože podléhá zatím demokratickému hlasování představenstva, které uzavřeme na jeho příštím zasedání.

Jaká témata jsou v nominaci?

To souvisí s aktuálním vývojem facility v České republice, reflektuje to na velmi dynamický vývoj jak na poli pracovní síly, vývoje minimální mzdy, která se facility služeb velmi dotýká. Ale zároveň z hlediska technologického vidíme, jak dramaticky roste zájem o nové technologie typu IoT nebo CAFM softwaru, které právě reflektují na snížení nákladnosti lidských zdrojů a ekonomické úspory z hlediska inovací, které se díky tomu podaří implementovat.

Zůstává jednou z hlavních priorit rozšíření členské základny?

Jedna věc je tendence, která je stoupající. Lze samozřejmě očekávat, že daleko více nových členů bude z řad klientů, facility managerů, tedy těch, kteří potřebují mít přísun informací z oboru FM. Na straně poskytovatelů je to převážná část lidí, kterým by se měl obsah IFMA CZ líbit nebo být pro ně zajímavý, ale z hlediska počtu členů činí dejme tomu 90 % zásadních poskytovatelů v oboru. Zaznamenali jsme už od začátku letošního roku meziročně nárůst zájmu facility managerů hlavně z řad klientů a svým způsobem se to projevilo i na novém představenstvu, kde jsou nově zástupci z řad klientů. Sekce klientů je čím dál zajímavější, protože zdroj informací, který má IFMA, je velmi zajímavý, ať už v rámci synergie podobných klientů, nebo z oboru facility managementu. Oni nemají ve svých společnostech speciální FM oddělení, takže čerpají informace hlavně z IFMA. Aktuálně jsme zavedli nové webové stránky IFMA CZ, nové rozhraní, které se postupně budou plnit články a informacemi.

Vraťme se ještě k tomu, co dalšího si IFMA vytkla...

My chceme více investovat čas členů do vzdělávání mladé generace. Každý z představenstva by měl být mentorem nebo lektorem, případě provádět např. dohled nad studenty vysoké školy studujících FM obor v rámci diplomových prací. My jsme vzhledem k praxi nejbližším zdrojem reálných informací. Toto je náš vhodný vstup - vrácení toho, co bylo v posledních letech investováno do nás. My to můžeme posouvat na mladší generaci. Máme tady několik studijních oborů, kde je potřeba pomoci teoretikům, abychom dostali mladé lidi do praxe. Věřím, že se nám to může po nějaké době vrátit zpět. Studenti budou vědět, odkud přicházelo jejich vzdělávání. Tento rozvoj musíme podpořit, protože stejně jako je nedostatek dělníků, je málo facility managerů jak pro klientskou, tak pro poskytovatelskou část.

Plánujete pokračovat ve vzdělávacích kurzech a odborných seminářích?

Jedna část seminářů je vzdělávání stávající generace, což je třeba rekvalifikační kurz Ondřeje Štrupa, IFMA Fellow, ale podobné kurzy jsou pořádány i na Ostravsku a myslím, že budou probíhat i v Praze. To není činnost IFMA CZ, ale privátních subjektů, které osloví určitou část zájemců. Hlavní náplní naší činnosti by ale měla být podpora mladé generace v FM studijních oborech. Kdokoli ze studentů se na nás obrátí, měla by jim IFMA vyjít vstříc. Děláme to zdarma, v rámci předávání našich zkušeností mladé generaci.

Máte na mysli konkrétní příklady? 

Naše společnost ISS Facility Services před třemi roky podporovala projekt nástavby Střední obchodní akademie v Chotěboři, kde byl studijní obor facility managementu, který už bohužel zanikl. Vysílali jsme na školu naše odborníky, protože nebyl nikdo, kdo by vyučoval poznatky z praxe. Ta dnes myslím schází téměř všude. Teoretická část je zřejmě zvládnuta dobře, ale zkušenosti bez praxe studenti nezískají. Já jsem si toho vědom v rámci naší společnosti - čím lépe budou mladí lidé připraveni nastoupit, vybaveni znalostmi s praxe, tím snadnější pro ně bude získávat pracovní pozice. Jinak je to přestane bavit. Vím například, že v rámci obchodní akademie se přihlásilo do jedné třídy třicet posluchačů. Patnáct jich studium dokončilo a pouze čtyři nastoupili do reálné praxe.

Budete dál rozšiřovat spolupráci s Hospodářskou komorou?

Diskutujeme o tom, jakou formou by IFMA vstoupila do HK. A jsou dvě cesty. Jednu z nich zvolíme právě proto, aby se na nás zájemci mohli obracet v případě nějakých změn. Členství v HK už pak zaručuje, že bychom měli být minimál- ně dotazováni k dané problematice při projednávání příslušných zákonných změn v oborech, pokud budou mít legislativní změny dopad na FM. Teď aktuálně se třeba diskutuje horké téma, od kdy budou projekty v BIM. Jak říkají politici, je to na stole s platností od roku 2022. Ještě však nebylo schváleno celé znění. Myslím si, že takový raketový nástup by neunesli ani v Americe, natož u nás. Je to ale určitě posun vývoje vpřed, protože ve finále jsou na konci úspory a investujeme do budoucna. Nedá se to řešit ze dne na den, ale v konečném řešení bychom se mohli dočkat stavu, že jeden den skončí stavba a druhý den by mohl mít správce budovy k dispozici veškerá aktuální data. Je to obrovský skok v myšlení, co se týče správy a údržby.

Hodně se ve FM hovoří o BIM...

BIM je jedna, ale ne pouze jediná pod- mínka, jak situaci zlepšit. Jenom pro představu - v anglosaských zemích je už facility manager členem týmu stavby, může se vyjadřovat ke správě a údržbě a poradit, co by bylo vhodné upravit. To jsou také úspory nákladů, které dnes málokdo používá.

Vždycky si vzpomenu na jednoduché pravidlo, které učil Ondřej Štrup na svých kurzech. Našel zákon z první republiky. Pokud investor budovy spravoval svoji budovu dalších 10 let, byl výrazně osvobozen od daní. Investor (dnes developer), který budovu do 10 let prodal, ji i patřičně zdanil. Jednoduchá matematika: stát donutil stavitele postavit dílo tak, aby údržba budovy byla jednoduchá a jemu to nezpůsobovalo vysoké náklady. Pokud to udělal pro peníze, postavil ořezanou stavbu a obratem ji prodal, v konečném důsledku to pro něj bylo nevýhodné. Myslím, že dneska by s tím mělo hodně developerů problémy.

Mluvil jste ještě o třetím okruhu, kterému se chcete věnovat?

Daleko více podpořit spolkový život a nemít jenom jeden TFM, ale uspořádat třeba další dva tři workshopy nebo eventy, zaměřené na konkrétní úzký segment FM služeb - jednou třeba na mycí stroje při úklidu, příště například na nový dopad legislativy na VZT. Chceme tematicky zvát jak poskytovatele, tak klienty a experty. Připravit pod hlavičkou IFMA CZ workshop, bavit se o konkrétní FM problematice a diskutovat, kam se bude vývoj ubírat. Být jakýmsi věrozvěstem v novinkách. Papír snese všechno, stejně jako internet, ale když se lidé dostanou do diskuse v rámci workshopu, najednou z ní vyplynou konkrétní případy, možnosti, třeba i nepochopení, ale od počátku lidé získají obrovský náskok v informovanosti. Dříve byly IFMA snídaně v Praze nebo večeře v Brně, lidé se scházeli nad podobnými tématy. Workshopy musíme připravit na úrovni odborné přednášky a následné diskuse k danému tématu. Po takovýchto workshopech je poptávka z řad členů IFMA.

V jaké formě chcete spolupracovat se slovenskou organizací SAFM?

Spolupráce už vznikla, vyměňujeme si návštěvy. Já jsem vystoupil nedávno na konferenci SAFM v Bratislavě a hovořil jsem o spolupráci v tom smyslu, že minimálně 50 % členů SAFM je ve společnostech, které jsou v Čechách i na Slovensku. Nebo obráceně, z Čech jsou nyní řízeny společnosti působící v Čechách i na Slovensku a opačně. Vzniká clusterové řízení střední a východní Evropy - to se týká Polska, Čes- ka, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Slovinska či Bulharska. Je to snižování nákladů shora, zdola už byla optimalizace nastavena. Ve finále jsou partneři z SAFM a IFMA hodně podobní, protože je teritoriální rozdělení pro ně velmi podobné. Dnes má mnoho dodavatelů jedno logistické distribuční centrum pro čtyři až pět zemí pro zmiňované země. I z tohoto důvodu je nutné, abychom spolu všichni komunikovali a sdíleli zkušenosti.