Odpověď je jednoduchá: protože možná někdo kolem nás je technologicky odvážnější, a pokud v určitou chvíli zaváháme, tak nebudeme schopni konkurence. Staneme se outsiderem.

Dalším závažným důvodem, proč se věnovat technologickým trendům, je skutečnost, že jednoduše chybí lidské zdroje, a nejen ty vysoce kvalifikované.

Nejinak je tomu i v oblasti správy výrobních a skladových budov či průmyslových areálů. Facility management se zde potýká zpravidla s obdobnými problémy a otázkami jako například:

• neúplná nebo zcela absentující stavebně technická dokumentace objektů a staveb
• dokumentace skutečného současného stavu budov a objektů; pasportizace
• nedostatečná nebo neaktuální dokumentace inženýrských sítí a produktovodů
• obtížně lokalizovatelné tepelné mosty či úniky médií
• špatný až kritický stav střešních konstrukcí způsobený například zatékáním
• bezpečné, průkazné a rychlé revize nepřístupných prostor (střešní konstrukce, komíny, kotvení jeřábových drah a podobně)
• outdoorová i indoorová navigace pro zaměstnance i návštěvníky
• periodický monitoring a srovnání změn potenciálně problematických jevů

Přestože jsou zmíněny jen některé problémové oblasti, je naprosto zřejmé, že s nimi nutně souvisí nedostatek informací pro rychlá a správná rozhodnutí, a to nejen v oblasti správy a údržby. Potřebné informace jsou pak v problémových či krizových situacích mnohdy zjišťovány ad hoc - bez koncepčního přístupu. Možnosti spolehlivé predikce údržby jsou pak zcela minimální.

Přitom správná a rychlá rozhodnutí či prevence jsou faktickým synonymem pro úspory energií, lidských či finančních zdrojů.

Zajímavé přínosy ve výše uvedených problematických oblastech dnes přinášejí fotogrammetrie, termodiagnostika či laserové skenování při využití bezpilotních prostředků - dronů.

Jaké jsou konkrétní možnosti využití těchto technologií, můžeme jednoduše ukázat na konkrétním příkladu tak častého jevu, jako je zatékání do plochých střech.

Včasná identifikace problému i jeho rozsahu je zásadní nejen pro generování značných úspor následných oprav či rekonstrukcí střešních konstrukcí, ale je prevencí havarijních či krizových stavů. Ty mohou mít nejen nepříznivé ekonomické dopady (poškození výrobních technologií nebo jejich nucené odstávky), ale především může dojít k ohrožení zdraví a bezpečnosti při práci.

Detekce zatékání do plochých střech

Dříve byla detekce poruch střešních plášťů plochých střech náročná časově, ekonomicky, z hlediska bezpečnosti práce a obvykle nepokrývala 100 % povrchu střechy. Situace se zásadně změnila s příchodem nových technologií.

Představte si kontrolu střechy tovární haly o ploše více jak 80 000 m². Dříve by to běžnými metodami znamenalo mnoho dní pohybu na střeše, enormní náklady a pouze orientační výsledky. A nyní? Jeden den a 100% pokrytí střechy včetně různých velmi přesných výstupů, dříve nedosažitelných.

Dnes lze na trhu najít specializované technologické firmy, které se těmto specifickým otázkám úspěšně věnují. Právě takovou je například společnost Vertical Images,        s. r. o., která přichází se zcela inovativním postupem.

Petr Lněnička, hlavní technolog firmy, říká: "Rychlost, spolehlivost a průkaznost detekce zatékání byly cílem vývoje technologie, která využívá bezpilotní letadla a špičkové termokamery. Kombinujeme fotogrammetrii a termografii s klasickými geo- detickými metodami."

Tým odborníků dlouho testoval optimální podmínky, při kterých lze garantovat 100% jistotu detekce pro konkrétní typ střešní konstrukce, a následně zpracoval detailní metodiku.

Při aplikaci aktuálně používaného technologický postupu je úkol detekce zatékání do plochých střech otázkou zlomku času a nákladů oproti jiným metodám.

Současně je maximálně spolehlivým řešením, které kategorizuje zjištěné závady do dvou základních skupin:

• závažné závady - priorita oprav či rekonstrukce
• méně závažné (či menšího rozsahu) - doporučeny ke sledování

Vždy je zachycen povrch střechy ve viditelném světle (běžné fotografie) i pomocí termokamery. Oba výstupy je možné překrývat a porovnávat. Součástí výstupů je též velmi přesné stanovení sklonu střechy, které umožňuje lepší detekci konkrétních vstupních bodů vlhkosti.

Po provedené diagnostice dostává zákazník vlastní výstup jak v elektronické podobě (online prezentace, DWG soubory...), tak v analogové podobně, kdy jsou mu předávány zpravidla velkoformátové tisky ortofotomap s vyznačením kategorií závad. Elektronický i analogový výstup umožňuje měření. Lze jej použít jak při návrhu a rozpočtu oprav, tak následně pro meziroční srovnání vývoje méně závažných závad doporučených ke sledování.