Profesionální prádelenství: Ekologie a ekonomika jdou ruku    v ruce 

23.05.2019

Jana Puškáčová
Jana Puškáčová

Profesionální prádelenství je samozřejmě tradičně vnímáno jako odvětví, které obstarává praní nemocničního či rovného prádla do hotelů. Montérky a pracovní oděvy se historicky vždy praly doma. Teď je to tak, že firmy tuto službu outsourcují, protože pochopily,        v čem tkví přidaná hodnota. Společnost Elis expanduje a při této příležitosti jsme vyzpovídali Janu Puškáčovou, ředitelku společnosti Elis pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Povězte stručně, co vlastně děláte.

To, co hlavně děláme, je pronájem pracovních oděvů s kompletním servisem. Praní je pouze jedním krokem v rámci této služby, kdy zákazník většinou definuje, jaký typ oděvů, pro kolik uživatelů a v jakém množství oděvy potřebuje, a my jim pracovní oděvy pronajímáme, stejně jako se pronajímají třeba kopírky nebo auta. Ve větších společnostech je pak i člověk, který se stará o pracovní oděvy přímo u zákazníka.

Pronájem oděvů je novinkou?

Společnost Elis začala s pronájmem již v 50. letech minulého století, takže o novinku se určitě nejedná. Začalo to u řezníků, kterým se pronajímaly zástěry, které nebyli schopni kvůli velkému znečištění vyprat doma. V každém případě je to dneska hlavní trend.

Představte si, že typická firma má třeba 500 nebo 1000 zaměstnanců. Když máte každému z nich poskytnout dostatek oděvů, aby měl každý nebo každý druhý den čistý oděv, jsou to obrovské náklady na jeho pořízení a celková částka jde do milionů. Právě tady vstupujeme do hry my. 

Zákazník na nás přesune počáteční investici a svěří nám správu pracovních oděvů. 

Znamená to, že získá jistotu, že každý týden nebo v některých případech i dvakrát týdně vyzvedneme špinavé prádlo a ve stejný okamžik dodáme uživatelům čisté oděvy, a pokud by to bylo třeba, případně i opravené. 

A hlavně, když nám personalista včas dodává informace o nástupech nebo odchodech zaměstnanců, můžeme pružně v rámci horizontu dní stáhnout nebo přidat nové oděvy novým zaměstnancům ve firmě. Kdyby toto všechno měla firma řešit vlastními prostředky, musela by vynaložit obrovské náklady na administrativu. Praní je opravdu jenom malou částí celkové správy pracovních oděvů.

Není to ale jenom o tom, dobře vypadat, ale zejména je to o ochranných vlastnostech oděvů. Někdy je naprostou nutností mít pracovní oděvy vyprány profesionálně právě proto, aby zůstaly zachovány jejich ochranné vlastnosti, například chemická odolnost nebo antistatické vlastnosti. U potravinářských provozů se zase jedná o dezinfekční praní. Vy jako zaměstnavatel nemáte jistotu, že zaměstnanec si doma oděv vypere dostatečně často a dostatečně kvalitně. U nás máme normy, které musíme dodržovat, a dokážeme zákazníkovi garantovat, že jsou náležitě dezinfikovány podle potřebné certifikace pro různé potravinářské závody. Takže jde i o kvalitu, a nejen o servis jako takový.

V čem se liší praní prádla pro extrémně čisté provozovny typu laboratoří, chemického průmyslu a dalších provozů, kde nesmí být ani smítečko? Máte speciální prací místnosti?

Máme dokonce speciální provozovnu, která je zcela oddělena od těch ostatních, aby tam nedocházelo ke kontaminaci. V prádelně Elis ve Velkých Pavlovicích pereme rohože, které zachycují nečistoty z obuvi, samozřejmě odděleně od nich se perou oděvy pro potravináře a jinde se perou oděvy pro slévárny a zákazníky z oblasti průmyslu. Super čisté provozy jsou v úplně jiné budově, s vlastní filtrací vzduchu. Ve Slavkově u Brna máme něco, čemu se říká cleanroom, což je kontrolované prostředí, ve kterém se dodržují závazné limity pro množství částic a bakterií v prostoru. Toto už není ani tak praní, ale spíše dekontaminace. Z těchto speciálních oděvů, které jsou také ze speciálního materiálu, musíme odstranit částice o velikosti 0,1 mikronu (pozn. red. - jedna desetitisícina milimetru), protože když je pak používají naši zákazníci ve výrobě léků, musí být garance, že se do výroby léků nedostanou nečistoty, prach, bakterie apod. Takže umíme i sterilizovat. V těchto odvětvích jsou velice přísné normy a v podstatě to vzhledově více než prádelnu připomíná samotnou výrobnu léků. Mnohé limity a postupy z výrobny léků musíme v této prádelně dodržovat.

Jak se takový cleanroom uklízí?

Úklid cleanroomu má předepsané kroky, a to nejenom co se týče chemie, ale ať už dezinfikujeme stoly, stěny, stropy, sebe či oděvy, musíme dodržovat i předepsané tahy zprava doleva, shora dolů apod. Nejde o nahodilý úklid, ale v podstatě se jedná o nedílnou součást výroby, které je vyhrazen pevný čas v rámci pracovního dne. Bez něj bychom ten prostor neuměli udržet v požadované třídě čistoty pro kvalitu finálního produktu, tedy pracovních oděvů připravených pro další využití v ultračistých prostorech. 

Při úklidu se do protokolů zapisuje nejen naměřená teplota, ale také to, kdy a jaký čisticí prostředek byl použit. Využité čisticí či dezinfekční prostředky se také musí prokazatelně střídat. 

Kdybychom stoly neustále utírali pouze alkoholovým dezinfekčním prostředkem, dříve či později si vybudují rezistenci. Musíme je střídat a musíme mít záznamy o tom, jak často a které střídáme. Musíme mít záznamy o nahodile odebíraných vzorcích z pracovní plochy nebo z rukavic pracovníků a dáváme inkubovat množství bakterií, které jsou na stolech nebo oděvech při sterilizaci. Tento provoz už je opravdu blíže farmaceutické výrobě. Samozřejmě pracovníci, kteří oděvy perou, musí mít na sobě také speciální oblečení. Záleží na tom, pro jaký segment jsou oděvy určeny, protože i segmenty mají třeba vlastní certifikaci. Pro zákazníky jsou pak zpětně tyto protokoly důležité.

Celý proces podléhá obrovskému množství kontrol. Do sušiček je přiváděn vzduch, který je čistší než vzduch na operačním sále v nemocnici. Totéž platí i pro vodu, která se v cleanroomu používá. Takže oficiálně je to prádelna, ale spíše to připomíná laboratoř.

Mně to právě vůbec nepřipomíná prádelnu, protože to gros prádelny je zde upozaděno.

Také proto máme provoz cleanroomu většinou úplně oddělený. Společnost Elis má přes 450 prádelen v zemích Evropy a Jižní Ameriky, z toho 28 je cleanroomů, a přesto jsme největším hráčem. Po celé Evropě je zhruba 45 takových provozů, což je velice úzký segment. Jedná se o úzkou specializaci, kdy je kladen vysoký nárok na odbornost personálu a managementu ve firmě, a to už s prádelnou nemá moc společného.

Stroje, které používáte, jsou od standardních výrobců praček nebo sušiček, které najdeme doma, nebo je to něco specifičtějšího? V čem je to jiné?

Spousta výrobců praček a podobných zařízení, které znáte z maloobchodu, má svoji divizi, která vyrábí také profesionální stroje. Ale většina z těch, kteří vyrábějí i malé domácí spotřebiče, dělá pro profesionální prádelny stroje jenom do určité tonáže, třeba maximálně do 70 kg. A i když nějaká firma vyrábí průmyslové pračky třeba "jenom" na 10 kg, což už se blíží domácí pračce, budou tam použity jiné motory, jiná ložiska, aby vydržely neustálý provoz. 

Málokdy se vám stane, že vám doma 16 hodin denně, pět dní v týdnu jede pračka. A pokud ano, můžete právem očekávat, že po půl roce bude po smrti, zatímco my při takovém provozu od ní očekáváme, že bude fungovat 10 let. 

Takže i ti výrobci, které známe z maloobchodu, konstruují své profesionální stroje jinak anebo je vyrábějí z jiných materiálů.

Na druhou stranu jsou tady firmy, které běžný smrtelník určitě nezná. Vyrábějí se v nich stroje s kapacitou od 100 kg na jednu vsádku až po 400, 500 kg nebo potom tunely, které umí produkovat každé 3 minuty 50 či 60 kg prádla. Představte si 50 metrů dlouhý stroj, který vysype 50 kg prádla každé 3 minuty.

Na jednom konci tam házím špinavé prádlo a na druhém konci už někdo skládá čisté...

Neskládá, ale vytahuje čisté mokré prádlo, a to je automaticky předáváno dalšímu stroji k dalšímu zpracování. To se týká z valné většiny právě rovného prádla a u cích je to naprosto ideální postup.

Například tunelová pračka má několik segmentů. Na jedné straně do toho padne každé 2,5 minuty 50 kg prádla, ale v rámci segmentu se to právě 2 minuty pere, pak zase další 2 minuty jede předpírka, poté hlavní praní a mezitím jsou zhruba 3 segmenty na odstředění apod. Tím, že do toho vlastně dáváte každé 2 minuty těch 50 kg, tak vám každé 2 minuty zase 50 kg vypadne.

Kolik kilogramů prádla dokážete celkem denně vyprat, vyčistit?

Je to denně asi kolem 9 až 10 tun pracovních oděvů a kolem 15 tun rohoží.

A vy k tomu tedy dokážete zajistit i logistiku, veškerý servis, takže si pro prádlo či rohože přijedete, vyměníte je, odvezete atd.?

To je právě ten servis. Domnívám se, že samotná prádelna bez tohoto servisu není ve dnešní době pro zákazníka až tak atraktivní službou. Myslím tím pro zákazníka typu výrobního podniku, který očekává, že nám přenechá své starosti. Něco jiného je samozřejmě prádelna, kam si dovezu svoje domácí prádlo.

Dokážete říci, kam se obor může ještě vyvinout s ohledem na chytré technologie, zavádění robotiky, automatizace? Od mandlu, který jsme měli doma v činžáku, tady vidíme, že můžeme mít tunelovou pračku na 50 metrů... Co bude za deset let?

Na konci tunelové pračky je většinou někdo, kdo pohlídá, že si stroje předají prádlo a následně ho vysuší. Pak je tam potřeba lidská ruka k tomu, aby se prádlo předalo do skladače (to se většinou týká froté ručníků) anebo se mokré prostěradlo vložilo do paciček už automatického podavače mandlu. Prádlo se narovná, vloží, vyžehlí a na konci samo složí. Pak už se jenom naloží do auta k rozvozu. Takže pořád tam jsou ještě lidé potřeba, i když automatizace je i v prádelenství na postupu.

Co se týče chytrých technologií, přišly UHF (ultra high frequency) čipy a jiné podobné nástroje sledovatelnosti. Je to výhoda jak pro nás, protože víme, kde máme prádlo, tak i pro zákazníka, který ví, kolik ho vlastně spotřeboval a za co platí. Samozřejmě je to také otázka technologií v samotné výrobě, která se také mění. 

Teď se snažíme prát s minimem vody nebo s minimem potřeby nové vody a s minimem spotřeby energií. Ale nikdy se to zřejmě bez nich neobejde.


Pořád ještě si neumím představit, že by se pralo prádlo bez vody, ale je to jedna z nejdůležitějších otázek - jak recyklovat, jak spořit, jak využívat šedou vodu. Umím si představit i dobu, kdy bude voda natolik zásadní komoditou, že i běžné praní doma bude lehce problematické a recyklovat vodu pro praní bude jednodušší ve velkých prádelnách. Ale to je zatím spíše sci-fi, i když ani tuto variantu nelze zcela vyloučit.

Dají se vašem oboru nalézt nějaké pozitivní ekologické dopady?

Jednoznačně. Za posledních 10 let se snížila spotřeba veškeré chemie a energií o desítky procent napříč všemi firmami, neje- nom u nás. A nemůžeme tvrdit, že je to jenom otázka nějakého ekonomického tlaku, je to opravdu i tlak různých firem na ekologické cítění apod. Úplně nejlepší vždycky je, když ekonomika a ekologie jdou ruku v ruce. V ten okamžik máte nějakou motivaci a jistotu, že všichni sledujeme stejný cíl, a pozitivní vlivy na spotřebu vody, energie a chemie tam jsou jednoznačně prokazatelné.

Kde berete třeba prací prášky? Používáte "běžný prací prášek"?

To, co vy nadávkujete do pračky v jedné odměrce, tak nám na to stačí asi tak 4 kapky, tedy silnější koncentrát. Ono se to ve finále zase tak moc neliší od domácího praní. Vlastně to, co vy máte například v arielu namícháno v jednom, tak my to máme každé zvlášť a dávkujeme to v pracím procesu vždycky po krocích. Na určitou fázi je určitý prostředek. Díky tomu jsme schopni použít daleko méně pracích prostředků, protože každá fáze vyžaduje jiný. 

Ve výsledku použijeme díky izolovanému koncentrátu daleko méně chemie než vy doma.


Dokážete říci, kam se váš obor vyvine? Jaké další služby můžete nabídnout?

Momentálně se pracuje na "smart workwear". Zavádějí to naši kolegové v Nizozemsku. Tyto oděvy mají čipy, které některým uživatelům dovolí či nedovolí vstupovat do některých prostor ve firmě. Jsou tam informace o tom, zda si zaměstnanec oděvy převlékl či nepřevlékl v požadované frekvenci. Bavíme se tady o provozech, kde se taková investice vyplatí s ohledem na si- tuaci a prostředí.

Právě u zmiňované farmacie a u těchto speciálních oděvů to pilotně zajišťujeme. Oděvy mají čipy a my jsme schopni na nich sledovat koloběh, jak často se v prádelně objeví, a pokud jsme je dlouho neviděli, tak jestli pan Novák si je náhodou neodnesl domů. Zákazníci tak mají čím dál větší přehled o tom, jak se jejich pracovní oděvy používají, a umí nám předávat informace o svých požadavcích online.

Všeobecně ale záleží na tom, co zákazník potřebuje a za co je ochoten zaplatit.

text: Martina Svačinová

foto: archiv Elis

Proces akvizice společnosti Berendsen, který začal v září 2017, je definitivně u konce. Po přechodném názvu Berendsen Part of Elis bude skupina Elis v České republice působit pouze pod názvy Elis Textile Care CZ s.r.o. a Elis Textil Servis s.r.o. Stává se tak nejen domácím, ale také evropským lídrem v oblasti pronájmu oděvů a souvisejících textilních a hygienických služeb.